20 Platonovo Symposium – Agathon, Sokrates, Alkibiades a ti další

Sokratova mezihra, část druhá

Sokrates: A tak (Kai\ mh/n), milý Agathone (w} fi/le A0ga/qwn), podle mého soudu jsi krásně uvedl svou řeč (kalw~j moi e1docaj kaqhgh/sasqai tou= lo/gou), když jsi řekl (le/gwn), že je nejprve třeba ho ukázat (o3ti prw~ton me\n de/oi au0to\n e0pidei/cai), jaký Erós je (o9poio/j ti/j e0stin o9 E1rwj), později pak jeho činy (u3steon de\ ta\ e1rga au0tou=). Tento začátek velice schvaluji (tau/thn th\n a0rxh\n pa/nu a1gamai). Nuže o Erótovi mi (i1qi ou]n moi peri\ E1rwtoj), když jsi i ty ostatní věci krásně (e0peidh\ kai\ ta]lla kalw~j) a velkomyslně vyjmenoval (kai\ megaloprepw~j dih=lqej), jaký je (oi[o/j e0sti), řekni i toto (kai\ to/de ei0pe/); je Erós takový, že je erótem něčeho (po/tero/n e0sti toiou=toj oi[oj ei]nai/ tinoj o9 E1rwj), nebo ničeho (h2 ou0deno/j;)? Neptám se (e0rwtw~ de‘ ou0k), zda je nějaké matky nebo otce (ei0 mhtro/j tinoj h2 patro/j e0stin ) – to by byla směšná otázka (geloi=on ga\r a2n ei1h to\ e0rw&thma), zda Erós (ei0 E1rwj) je erótem (e0sti\n e1rwj) matky nebo otce (mhtro\j h2 patro/j) – ale jako kdybych se toto samo ohledně otce otázal (a1ll‘ w#sper a2n ei0 au0to\ tou=to pate/ra h0rw&twn), zda otec (a]ra o9 path/r) je otcem někoho (e0sti path/r tinoj) nebo ne (h2 ou1;)? Jistě bys mi řekl (ei]pej a2n dh/pou moi), kdybys chtěl pěkně odpovědět (ei0 e0bou/lou kalw~j a0pokri/nasqai), že je syna (o3ti e1stin u9e/oj ge) nebo dcery (h2 qugatro/j) otec otcem (o9 path\r path/r), nebo ne (h2 ou1)?

Agathon: Zajisté (Pa/nu ge).

Sokrates: A i matka zrovna tak (Ou0kou=n kai\ h9 mh/thr w(jau/twj;)?

Agathon odsouhlasil i toto (O9mologei=sqai kai\ tou=to).

Sokrates: Ještě mi odpověz trochu víc (E1ti toi/nun a0po/krinai o0li/gw| plei/w), abys lépe pochopil (i3na ma=llon katama/qh|j), oč mi jde (o4 bou/lomai). Kdybych se zeptal (ei0 ga\r e0roi/mhn) „A co (Ti/ de/), bratr (a0delfo/j), toto samo (au0to\ tou=q‘), co je (o3per e0stin), Je bratrem někoho (e1sti tino\j a0delfo/j), nebo ne (h2 ou1)?

Agathon odpověděl, že je (Fa/nai ei]nai).

Sokrates: Zdali bratra nebo sestry (Ou0kou=n a0delfou= h2 a0delfh=j;)?

Agathon souhlasil (O9mologei=n).

Sokrates: Pokus se říci i o erótovi (Peirw~ dh\ kai\ to\n E1rwta ei0pei=n). Erós je erótem ničeho (o9 E1rwj e1rwj e0sti\n ou0deno/j), nebo něčeho (h2 tino/j;)?

Agathon: Jistě je [něčeho] (Pa/nu me\n ou]n e1stin).

Sokrates: To však (Tou=to me\n toi/nun) střež pro sebe (fu/lacon para\ sautw~|), a pamatuj si to, čeho (memnhme/noj o3tou). Ale tolik odpověz (toso/nde de\ ei0pe/), zda Erós (po/teron o9 E1rwj) po tom, čeho je erós (e0kei/nou ou[ e1stin e1rwj), touží po tom (e0piqumei= au0tou=), či ne (h2 ou1)?

Agathon: Jistě [touží] (Pa/nu ge).

Sokrates: Zdalipak majíc to (Po/teron e1xwn au0to/), po čem touží (ou[ e0piqumei= te) a co miluje (kai\ e0ra|=), po tom touží a to miluje (ei]ta e0piqumei= te kai\ e0ra=|), nebo nemajíc (h2 ou0k e1xwn;)?

Agathon: Nemajíc (Ou0k e1xwn), jak se zdá (w(j to\ ei0ko/j ge).

Sokrates: Jen uvažuj (Sko/pei dh/), namísto ‚zdá se‘ (a0nti\ tou= ei0ko/toj), zdali to není nutně takto (ei0 a0na/gkh ou#twj), toužící (to\ e0piqumou=n) touží (e0piqumei=n) po tom, co mu chybí (ou[ e0ndee\j e0stin), nebo netouží (h2 mh\ e0piqumein=), pokud mu nechybí (e0a\n mh\ e0ndee\j h]|)? Protože mně se zdá zcela jasně (e0moi\ me\n ga\r qaumastw~j dokei=), Agathone (w} A0ga/qwn), že tomu tak je nutně (w(j a0na/gkh ei]nai); jak tobě (soi\ de\ pw~j)?

 Agathon: I mně se to zdá (Ka0moi\ dokei=).

Sokrates: Krásně to říkáš (Kalw~j le/geij). Což by chtěl někdo, kdo je velký (a]r‘ ou]n bou/loit‘ a1n tij me/gaj me/gaj w!n), být velký (me/gaj ei]nai), nebo jsa silný (h2 i0sxuro\j w!n), silný (i0sxuro/j;)?

Agathon: To je nemožné (A0du/naton) vzhledem k tomu, co jsme odsouhlasili (e0k tw~n w(mologhme/nwn).

Sokrates: Protože by mu to nechybělo (Ou0 ga\r pou e0ndeh\j a2n ei1h tou/twn), kdo by byl takový (o3 ge w!n).

Agathon: Máš pravdu (A0lhqh= le/geij).

Sokrates: Protože i kdyby, jsa silný (Ei0 ga\r kai\ i1sxuroj w!n), chtěl být silný (bou/loito i0sxuro\j ei]nai), a jsa rychlý (kai\ taxu\j w!n) chtěl být rychlý (taxu/j), a jsa zdravý (kai\ u9gih\j w!n), chtěl být zdravý (u9gih/j) – protože by se někdo mohl domnívat, že tyto a všechny podobné případy (i1swj ga\r a1n tij tau=ta oi0hqei/h kai\ pa/nta ta\ tiau=ta) ukazují, že ti, co jsou takoví a mají takové věci touží mít to, co mají (tou\j o1ntaj te tiou/touj kai\ e1xontaj tau=ta tou/twn a3per e1xousi kai\ e0piqumei=n), abychom nebyli oklamáni (i3n‘ ou]n mh\ e0capathqw~men), proto to říkám (tou/twn e3neka le/gw) – protože tito (tou/toij ga/r), Agathone (w} A0ga/qwn), jestli se nad tím zamyslíš (ei0 e0nnoei=j), mají všechny ty věci v přítomnosti nutně (e1xein me\n e2kasta tou/twn e0n tw~| paro/nti a0na/gkh), které mají (a4 e1xousin), ať chtějí nebo ne (e0a/nte bou/lwntai e0a/nte mh/), a kdo by po tom vskutku toužil (kai\ tou/tou ge dh/pou ti/j a2n e0piqumh/seien;)? Ale když někdo řekne (a0ll‘ o3tan tij le/gh|), že já (o3ti e0gw&), jsa zdravý (u9giai/nwn) chci i být zdravý (bou/lomai kai\ u9giai/nein), a jsa bohatý (kai\ ploutw&n), chci i být bohatý (bou/lomai kai\ ploutei=n), a toužím po těch samých věcech (kai\ e0piqumw~ au0tw~n tou/twn), které mám (a4 e1xw), řekli bychom mu (ei1poimen a2n au0tw~|), že ty (o3ti su/), člověče (w} a1nqrwpe), který máš bohatství (plou=ton kekthme/noj) a zdraví (kai\ u9gi/eian) a sílu (kai\ i0sxu/n), chceš i v čase budoucím (bou/lei kai\ ei0j to\n e1peita xro/non) tyto věci mít (tau=ta kekth/sqai), protože nyní v přítomnosti (e0pei\ e0n tw~| ge nu=n paro/nti), ať chceš nebo nechceš (ei2te bou/lei ei1te mh/), máš (e1xeij). Uvaž tedy (sko/pei ou]n), když říkáš toto (o3tan tou=to le/gh|j), že toužím po tom co mám (o3ti e0piqumw~ tw~n paro/ntwn), zda říkáš něco jiného (ei0 a1llo ti le/geij), než toto (h2 to/de), že chci to, co nyní mám (o3ti bou/lomai ta\ nu=n paro/nta), mít i v budoucím čase (kai\ ei0j to\n e1peita xro/non parei=nai). Nesouhlasil by s tím (a1llo ti o9mologoi= a1n;).

[Aristodémos] řekl, že s tím Agathon souhlasil (Sumfa/nai e1fh to\n A1ga/qwna).

Sokrates: Nuže, není to toužit po tom (Ou0kou=n tou=to/ g’ e0sti\n e0kei/nou e0ra|=n), to, co mu ještě není k dispozici (o4 ou1pw e3toimon au0tw~| e0stin) ani to nemá (ou0de\ e1xei), aby mu tyto věci zůstaly uchráněné do budoucna (to\ ei0j to\n e1peita xro/non tau=ta ei]nai au0tw~| sw|zo/mena) a byly (kai\ paro/nta;)?

Agathon: Zajisté (Pa/nu ge).