10 Platonovo Symposium – Agathon, Socrates, Alkibiades a ti další

Eryximachos pokračuje

Lékařství (h3 te ou]n i0atrikh/), jak říkám (w#sper le/gw), je celé tímto bohem řízeno (pa=sa dia\ tou= qeou= tou/tou kuberna=tai), a rovněž tak (w(sau/twj de\) i gymnastika (kai\ gumnastikh/) a zemědělství (kai\ gewrgi/a); že umění je jím rovněž tak řízeno, je jasné každému, kdo se nad tím aspoň trochu zamyslí (mousikh\ de\ kai\ panti\ kata/dhloj tw~| kai\ smikro\n prose/xonti to\n nou=n o3ti kata\ tau0ta\ e1xei tou/toij), jak zřejmě i Hérakleitos chce říci (w#sper i1swj ka\i H9ra/kleitoj bou/letai le/gein), i když to slovy (e0pei\ toi=j ge r9h/masin) neříká pěkně (ou0 kalw~j le/gei). Říká totiž, že jedno (to\ e4n ga/r fhsi) ‚rozdvojujíc se v sobě samém se spojuje‘ (diafero/menon au0to\ au9tw~| sumfe/resqai), ‚tak jako harmonie (w#sper a9rmoni/an) luku a lyry (to/cou te kai\ lu/raj)‘. Je zcela nelogické tvrdit, že harmonie (e1sti de\ pollh\ a0logi/a a9rmoni/an fa/nai) se rozdvojuje (diafe/resqai) nebo že z rozdvojujících se ještě je (h2 e0k diaferome/nwn e1ti ei]nai). Zřejmě však chtěl říci (a0lla\ i1swj to/de e0bou/leto le/gein), že vysoké a nízké tóny, které nejprve stály proti sobě v protikladu (o3ti e0k diaferome/nwn pro/teron tou= o0ce/oj kai\ bare/oj), když pak později byly dány do souladu, harmonie vznikla díky múzickému umění (e1peita u3steron o9mologhsa/ntwn ge/gonen u9po\ th=j mousikh=j te/xnhj). Harmonie jistě není z vysokých a nízkých tónů, pokud jsou v nesouladu (ou0 ga\r dh/pou e0k diaferome/nwn ge e1ti tou= o0ce/oj kai\ bare/oj a9rmoni/a a2n ei1h), protože harmonie je symfonie (h9 ga\r a9rmoni/a sumfwni/a e0sti/n) a symfonie je jakýsi soulad (sumfwni/a de\ o9mologi/a tij) – soulad však (o9mologi/an de/) nemůže být z nesouladných prvků, dokud jsou v nesouladu (e0k diaferome/nwn, e3wj a2n diafe/rwntai, a0du/naton ei]nai). To, co se rozdvojuje (diafero/menon de\ au]) a je v nesouladu (kai\ mh\ o9mologou=n) nelze harmonizovat (a0du/naton a9rmo/sai) – tak jako rytmus (w#sper ge kai\ o9 r9uqmo/j) vznikl z rychlého a pomalého, nejprve rozdvojených, poté však uvedených v soulad (e0k tou= taxe/oj kai\ brade/oj, e0k dihnhnegme/nwn pro/teron, u3steron de\ o9mologhsa/ntwn ge/gone).

Soulad těmto všem (th\n de\ o9mologi/an pa=si tou/toij), tak jako tam lékařství (w#sper e0kei= h9 i0atrikh/), zde umění múzické vnáší (e0ntau=qa h9 mousikh\ e0nti/qhsin), vzájemnou lásku a soulad v ně vloživši (e1rwta kai\ o9mo/noian a0llh/lwn e0mpoih/sasa), a tak je múzické umění (kai\ e1stin au] mousikh/) v harmonii a rytmu erotických momentů vědění (peri\ a9rmoni/an kai\ r9uqmo\n e0rwtikw_n e0pisth/mh). A ve vlastní soustavě (kai\ e0n me/n ge au0th=| th=| susta/sei) harmonie a rytmu (a9rmoni/aj te kai\ r9uqmou=) není těžké erotické prvky rozpoznat (ou0de\n xalepo\n ta\ e0rwtika\ diagignw&skein), ani tu ještě není dvojí Erós (ou0de\ o9 diplou=j e1rwj e0ntau=qa/ pw e1stin). Když však jde o to (a0ll‘ e0peida\n de/h|), pro lidi užít rytmus a harmonii  (pro\j tou\j a0nqrw&pouj kataxrh=sqai r9uqmw~| te kai\ a9rmoni/a|), ať už když tvoří (h2 poiou=nta), což nazývají tvorbou melodie (o9 dh\ melopoi/an kalou/sin), nebo správně užívá vytvořených zpěvů a metrů (h2 xrw&menon o0rqw~j toi=j pepoihme/noij me/lesi/ te kai\ me/troij), což se nazývá vzděláním (o9 dh\ paidei/a e0klh/qh), zde je to obtížné (e1nqa dh\ kai\ xalepo/n) a vyžaduje to dobrého odborníka (kai\ a0gaqou= dhmiourgou= dei=). Znovu se nám tu vrací tentýž argument (pa/lin ga\r h3kei o9 au0to\j lo/goj), že těm z mužů, kteří jsou řádní (o3ti toi=j me\n kosmi/oij tw~n a0nqrw&pwn), a aby se řádnějšími stali ti (kai\ w(j a2n kosmiw&teroi gi/gnointo), kteří takoví ještě nejsou (oi9 mh/pw o1ntej), je třeba jim být o vůli (dei= xari/zesqai) a střežit jejich lásku (kai\ fula/ttein to\n tou/twn e1rwta), a toto je láska krásná (kai\ ou[to/j e0stin o9 kalo/j), ta nebeská (o9 ou0ra/nioj), Erós té Nebeské múzy (o9 th=j Ou0rani/aj mou/shj E1rwj). Ale Erós Polymnie je ten pandemický (o9 de\ Polumni/aj o9 pa/ndhmoj), s nímž je třeba být opatrný vůči těm, ke kterým se obrací (o4n dei= eu0labou/menon prosfe/rein oi[j a2n prosfe/rh|), aby člověk mohl užít rozkoš, kterou poskytuje (o3pwj a2n th\n me\n h9donh\n au0tou= karpw&shtai), aniž by způsobil nějakou nezřízenost (a0kolasi/an de\ mhdemi/an e0mpoih/sh|), tak jako v té naší, lékařské disciplíně (w#sper e0n th=| h9mete/ra| te/xnh|), je velkým úkolem (me/ga e1rgon) chutí vyvolávaných kuchařským uměním krásně užívat (tai=j peri\ th\n o0yopoiikh\n te/xnhn e0piqumi/aij kalw~j xrh=sqai), tak aby bez onemocnění člověk sklízel rozkoš (w#st’ a1neu no/sou th\n h9donh\n karpw&sasqai).