Aristofanes pokračuje
Když byla přirozenost lidská rozseknuta ve dví (e0peidh\ ou]n h9 fu/sij di/xa e0tmh/qh), každá
část toužíce po půlce sebe samé (poqou=n e3kaston to\
h3misu to\ au9tou=) sešly se (sunh|/ei),
objaly se rukama (kai\ periba/llontej ta\j xei/raj) a ve vzájemném
objetí (kai\ sumpleko/menoi a0llh/loij),
toužíce srůst (e0piqumou=ntej sumfu=nai), umíraly
hladem (a0pe/qnh|skon u9po\ limou=) a
naprostou nečinností (kai\ th=j a1llhj a0rgi/aj),
protože nechtěly jedna bez druhé nic dělat (dia\ to\ ou0de\n e0qe/lein xwri\j a0llh/lwn poiei=n). A když jedna
polovice umřela (kai\ o9po/te ti a0poqa/noi tw~n h9mi/sewn), ta druhá
však zůstala (to\ de\ leifqei/h), zbylá část (to\ leifqe/n) hledala jinou (a1llo e0zh/tei) a objaly se v sepjetí (kai\ suneple/keto), ať už se setkala s polovicí celé ženy (ei1te gunaiko\j th=j o3lhj e0ntu/xoi h9mi/sei) – co
nyní nazýváme ženou (o9 dh\ nu=n gunai/ka kalou=men) – nebo
muže (ei1te a0ndro/j), a takto
umíraly (kai\ ou3twj a0pw&llunto). Zeus se
ale smiloval a vynalezl jiný způsob (e0leh/saj de\
o9 Zeu\j a1llhn mhxanh\n pori/zetai); přemístil jejich pohlavní přirození
dopředu (kai\ metati/qhsin au0tw~n ta\
ai0doi=a ei0j to\ pro/sqen) – až do té chvíle je měli obrácené ven
(te/wj ga\r kai\ tau=ta e0kto\j ei1xon), a
plodili a rodili ne jeden do druhého (kai\
e0ge/nnwn kai\ e0ti/kton ou0k ei0j a1llh/louj), ale do země (a0ll‘ ei0j gh=n), jako cikády (w#sper oi9 te/ttigej). Přemístil je takto dopředu (mete/qhke te ou[n ou3tw au0tw~n ei0j to\ pro/sqen) a
jejich prostřednictvím (kai\ dia\ tou/twn) učinil
plození v nich navzájem (th\n ge/nesin e0n a0llh/loij
e0poi/hsen), prostřednictvím muže (dia\ tou= a1rrenoj) v ženě (e0n tw~| qh/lei), z toho důvodu (tw~nde e3neka), aby v tom spojení (i3na e0n th=| sumplokh=|), spolu (a3ma me\n), když by muž potkal ženu (ei0 a0nh\r gunaiki/ e0ntu/xoi), plodili (gennw~|en), a rod by vznikal (kai\ gi/gnoito to\ ge/noj), a společně (a3ma d’), jestliže muž
objal muže (ei0 kai\ a1rrhn a1rreni), souložení
by měli dost (plhsmonh\ gou]n gi/gnoito th=j
sunousi/aj), a dali si přestávku (kai\ diapau/ointo), dali se do práce (kai\ e0pi\ ta\ e1rga tre/pointo) a pečovali o celý další život (kai\ tou= a1llou bi/ou e0pimeloi=nto). Z tak
dávné doby je vzájemná láska lidem vrozená (e1sti dh\ ou]n e0k to/sou o9 e1rwj e1mfutoj a0llh/lwn toi=j a0nqrw&poij) a Erós
tak spojuje původní přirozenost (kai\ th=j a0rxai/aj
fu/sewj sunagwgeu/j), snažíce se učinit jedno ze dvou (kai\ e0pixeirw~n poih=sai e4n e0k duoi=n), a
uzdravit přirozenost lidskou (kai\ i0a/sasqai th\n
fu/sin th\n a0nqrwpi/nhn).
Každý z nás je symbolon člověka (e3kastoj ou]n h9mw~n e1stin
a0nqrw&pou su/mbolon),
protože je rozťatý jako pséttai [druh plochých ryb, pravděpodobně kambala] (a3te tetmhme/noj w#sper ai9 yh/ttai), z jednoho dva
(e0c e9no\j du/o); každý hledá
své vlastní symbolon (zhtei= dh\ a0ei\ to\
au9tou= e3kastoj su/mbolon).
***
Původně jsem chtěl přeložit symbolon jako ‚polovice‘,
tedy: ‚Každý z nás je polovice člověka‘. Symbolon je však určitější,
přesnější. Greek-English Lexicon Liddella a Scotta vysvětluje: each of two halves or corresponding
pieces of a0stra/galoj [knucklebone used
as dice],
or other object, which two ce/noi [cizinci],
or any two contracting parties, broke between them, each party keeping one
piece, in order to have the proof of the identity of the presenter of the other.’
Každá ze dvou půlek
nebo sobě si odpovídajících kousků astragalu [kůstka, článek prstu, užívaný
jako kostka], nebo jiný předmět, který dva cizinci, nebo jakékoli dvě smluvní stránky
společně rozzlomily, každá si podržela jeden kus, aby měly doklad identity
toho, kdo předložil tu druhou část. tedy v našem případě, každý z nás
je symbolon člověka, protože někde v širém světě existuje symbolon
každého z nás, každému z nás přesně odpovídající.
***
Všichni z mužů, kteří (o3soi me\n ou]n tw~n a0ndrw~n) jsou částí společného celku
(tou= koinou= tmh=ma/ ei0sin), který byl tehdy zván androgynem
(o4 dh\ to/te a0ndro/gunon e0kalei=to), milují ženy (filogu/naike/j te/ ei0sin) a mnozí z cizoložníků (kai\ polloi\ tw~n
moixw~n) z toho rodu vzešli (e0k tou/tou tou= ge/nouj gego/nasin), a zase všechny ženy (kai\ o#sai au] gunai/kej), co milují muže (filandroi/ te), a cizoložnice (kai\ moixeu/triai), z tohoto rodu pocházejí (e0k tou/tou tou= ge/nouj
gi/gnontai). Všechny z žen však, které
(o#sai de\ tw~n
gunaikw~n) jsou částí ženy (gunaiko\j tmh=ma/ ei0sin), si mužů moc nevšímají (ou0 pa/nu au3tai toi=j
a0ndra/si to\n nou=n prose/xousin), ale více se obracejí k ženám (a0lla\ ma=llon pro\j ta\j gunai=kaj tetramme/nai ei0si/), a kurtizány (kai\ ai9 e9tairi/striai) z tohoto rodu vznikají (e0k tou/tou tou= ge/nouj
gi/gnontai). Všichni však, kteří (o#soi de/) jsou rozťatou částí
muže (a1rrenoj tmh=ma/ ei0si), se honí za muži (ta\ a1rrena diw&kousi), a dokud jsou dětmi (kai\ te/wj me\n a2n
pai=dej w}sin), protože jsou mužským potěrem (a3te tema/xia o1nta tou=
a1rrenoj), milují muže (filou=si tou\j a1ndraj), a těší je (kai\ xai/rousi), když spolu spí (sugkatakei/menoi) a jsou v objetí s muži (kai\ sumpleko/menoi toi=j a0ndra/si), a tito jsou nejlepší
z dětí (kai/ ei0sin ou#toi be/ltistoi tw~n pai/dwn) a z mladíků (kai\ meiraki/wn), protože jsou nejodvážnější od přírody (a3te
a0ndreio/tatoi o1ntej fu/sei). Někteří tvrdí (fasi\ de\ dh/ tinej), že jsou nestydatí (au0tou\j a0naisxu/ntouj ei]nai), lžou (yeudo/menoi). Ne totiž z nestydatosti
to dělají (ou0 ga\r u9p‘ a0naisxunti/aj tou=to drw~sin), ale z odvážnosti (a0ll‘ u9po\ qa/rrouj) a mužnosti (kai\ a0ndrei/aj) a mužného vzhledu (kai\ a0rrenwpi/aj), milujíce, co jim je podobné (to\ o3moion au0toi=j a0spazo/menoi). A je tu velký doklad (me/ga de\ tekmh/rion); protože když
vyrostou (kai\ ga\r telewqe/ntej), pouze takovíto mužové
se dávají do politiky (mo/noi a0pobai/nousin ei0j ta\ politika\ a1ndrej oi9
toiou=toi). Když dorostou v muže (e0peida\n de\ a0ndrwqw~si), milují chlapce (paiderastou=si), a o sňatky (kai\ pro\j ga/mouj) a dělání dětí (kai\ paidopoi/aj) zájem nemají od
přirozenosti (ou0 prose/xousi to\n nou=n fu/sei), ale jsou k tomu
nuceni zákonem (a0ll‘ u9po\ tou= no/mou a0nagka/zontai); stačí jim žít jeden s druhým beze sňatku (a0ll‘ e0carkei= au0toi=j met‘ a0llh/lwn katazh=n a0ga/moij). Takovýto člověk se stává bezvýhradně milovníkem chlapců
a milovníkem milování (pa/ntwj me\n ou]n o9 toiou=toj paiderasth=j te kai\
filerasth=j gi/gnetai), vždy objímaje to, s čím je spřízněný (a0ei\ to\ suggene\j
a0spazo/menoj).
No comments:
Post a Comment