16 Platonovo Symposium – Agathon, Sokrates, Alkibiades a ti další

Mezihra

Aristofanes: Toto (Ou[toj), Eryximachu (w} E0ruci/maxe), je moje řeč o Erótu (o9 e0mo\j lo/goj e0sti\ peri\ E1rwtoj), jiná nežli tvá (a0lloi=oj h2 o4 so/j). Jak jsem tě prosil (w#sper ou=n e0deh/qhn sou), nesnaž se ho zesměšnit (mh\ kwmw|dh/sh|j au0to/n), ať si poslechneme i ty zbývající (i3na kai\ tw~n loipw~n a0kou/swmen), co každý z nich řekne (ti/ e3kastoj e0rei=), respektive (ma=llon de/), co řekne jeden i druhý (ti/ e9ka/teroj), protože zbývá Agathon a Sokrates (A0ga/qwn ga\r kai\ Swkra/thj loipoi/).

Eryximachos: Ale já tě poslechnu (A0lla\ pei/somai/ soi), také proto (kai\ ga/r), že se mi tvá řeč líbila (moi o9 lo/goj h9de/wj e0rrh/qh). A kdybych nevěděl (kai\ ei0 mh\ sunh|/dh), že Sokrates i Agathon jsou odborníky na erotiku (Swkra/tei te kai\ A0ga/qwni deinoi=j ou]si peri\ ta\ e0rwtika/), měl bych velkou obavu (pa/nu a2n e0fobou/mhn), že nebudou mít co říci (mh\ a0porh/swsi lo/gwn), protože tolik toho (dia\ to\ polla/) a tak mnohé (kai\ pantodapa/) bylo řečeno (ei0rh=sqai); teď však obavu nemám (nu=n de\ o3mwj qarrw~).

Sokrates: Ty jsi krásně zápasil (Kalw~j ga\r au0to\j h0gw&nisai), Eryximachu (w} E0ruci/maxe). Kdybys však byl (ei0 de\ ge/noio), kde jsem nyní já (ou[ nu=n e0gw& ei0mi), respektive (ma=llon de\ i1swj), kde budu (ou[ e1somai), když i Agathon přednese dobrou řeč (e0peida\n kai\ A0ga/qwn ei1ph| eu]), byl bys pln obav (kai\ ma/l‘ a2n foboi=o) a nevěděl bys, co počít (kai\ e0n panti\ ei1hj), stejně jako jsem na tom teď já (w#sper e0gw_ nu=n).

Agathon: Fetovat mě chceš (Farma/ttein bou/lei me), Sokrate (w} Sw&kratej), abych zmatkařil (i3na qorubhqw~) v domnění (dia\ to\ oi1esqai), že divadlo bude mít velké očekávání (to\ qe/atron prosdoki/an mega/lhn e1xein), že pronesu dobrou řeč (w(j eu] e0rou=ntoj e0mou=).

Sokrates: Měl bych moc špatnou paměť (E0pilh/smwn menta2n ei1hn), Agathone (w} A0ga/qwn), když jsem viděl tvou odvahu (ei0 i0dw_n th\n sh\n a0ndrei/an) a velikomyslnost (kai\ megalofrosu/nhn), se kterou jsi spolu s herci vystoupil na jeviště (a0nabai/nontoj e0pi\ to\n o0kri/banta meta\ tw~n u9pokritw~n), a hleděl (kai\ ble/yantoj) do tak početného divadla (e0nanti/a tosou/tw| qea/trw|), jemuž jsi měl předvést svá dramata (me/llontoj e0pidei/cesqai sautou= lo/gouj), a tebe ani trochu vyplašeného (kai\ ou0d‘ o9pwstiou=n e0kplage/ntoj), nyní bych se domníval (nu=n oi0hqei/hn), že budeš zmatkařit (se qorubh/sesqai) kvůli nám (e3neka h9mw~n), několika málo lidem (o0li/gwn a0nqrw&pwn).

Agathon: Cože (Ti/ de/), Sokrate (w} Sw&kratej), snad si nemyslíš, že jsem tak plný divadla (ou0 dh/pou me ou3tw qea/trou mesto\n h9gh=|), že nevím (w#ste me a0gnoei=n), že člověk, který má rozum (o3ti nou=n e1xonti), se mnohem více obává několika málo lidí rozumných než množství nerozumných (o0li/goi e1mfronej tw~n pollw~n a0fro/nwn foberw&teroi;)?

Sokrates: Bylo by ode mě nepěkné (Ou0 menta2n kalw~j poioi/hn), Agathone (w} A0ga/qwn), kdybych ti připisoval něco zpozdilého (peri\ sou= ti e0gw_ a1groikon doca/zwn) . Ale dobře vím (a0ll‘ eu] oi]da), že kdyby ses setkal s několika (o3ti ei1 tisin e0ntu/xoij), které bys pokládal za moudré (ou4j h9goi=o sofou/j), víc by ti na nich záleželo (ma=llon a2n au0tw~n fronti/zoij) než na množství jiných (h2 tw~n pollw~n). My k nim však sotva patříme (a0lla\ mh\ ou0x ou[toi h9mei=j w}men) – protože jsme tam také byli (h9mei=j me\n ga\r kai\ e0kei= parh=men) a byli jsme z těch mnohých (kai\ h]men tw~n pollw~n) – kdyby ses setkal s jinými (ei0 de\ a1lloij e0ntu/xoij) moudrými (sofoi=j), jistě by ses před nimi styděl (ta\x‘ a2n ai0sxu/noio au0tou/j), kdyby sis myslel, že děláš něco ošklivého (ei0 ti i1swj oi1oio ai0sxro\n o2n poie=n). Nebo jak to myslíš (h2 pw~j le/geij;)?

Agathon: Máš pravdu (A0lhqh= le/geij).

Sokrates: Těch mnohých by ses nestyděl (tou\j de\ pollou\j ou0k a2n ai0sxu/noio), kdyby sis myslel, že děláš něco ošklivého (ei1 ti oi1oio ai0sxro\n poei=n;)?

Faidros vstoupil do hovoru a řekl: Milý Agathone (W} fi/le A0ga/qwn), odpovíš-li Sokratovi (e0a\n a0pokri/nh| Swkra/tei), nic mu už nebude záležet na tom (ou0de\n e1ti dioi/sei au0tw~|) jak se tu cokoliv děje (o9ph|ou=n tw~n e0nqa/de o9tiou=n gi/gnesqai), jen když bude mít s kým vést rozhovor (e0a\n mo/non e1xh| o3tw| diale/ghtai), zejména je-li krásný (a1llwj te kai\ kalw|~). Já sice rád poslouchám Sokratovy rozhovory (e0gw_ de\ h9de/wj me\n a0kou/w Swkra/touj dialegome/nou), ale musím se starat o oslavné řeči věnované Erótovi (a0nagkai=on de/ moi e0pimelhqh=nai tou= e0gkwmi/ou tw~| E1rwti) a vzít řeč od každého z vás (kai\ a0pode/casqai par‘ e9no\j e9ka/stou u9mw~n to\n lo/gon). Až jeden i druhý odevzdáte bohu (a0podou\j ou]n e9ka/teroj tw~| qew~|), tak se dejte do rozhovoru (ou3twj h1dh dialege/sqw).

Agathon: Ale krásně to říkáš (a0lla\ kalw~j le/geij), Faidře (w} Fai=dre), a nic mi nebrání mluvit (kai\ ou0de/n me kwlu/ei le/gein). Se Sokratem bude možné opět mluvit mnohokrát (Swkra/tei ga\r kai\ au]qij e1stai polla/kij diale/gesqai).