Wednesday, May 18, 2022

1a Platonovo Symposium – Agathon, Socrates, Alkibiades a ti další

Celé Symposium vykládá Apollodorus, Sokratův nadšený stoupenec a obdivovatel, svým přátelům. Symposiu samému Apollodorus předesílá krátký úvod, v němž svým přátelům vykládá, že je dobře připraven, aby jim povyprávěl, na co se ho táží. ‚Předevčírem‘ (próién) jsem šel totiž z domu, z Faléra, do města (eis asty, tedy do Athén),‘ když tu na něho volal známý, aby na něj počkal. Když ho ten jeho známý dostihl, chtěl po něm, aby mu pověděl o těch erotických řečech (peri tón erótikón logón), které byly proneseny na setkání Agathona, Sokrata, Alkibiada a těch dalších. Slyšel totiž o tom od někoho jiného, který se o tom dověděl od Foinika syna Filipova, ten však mu nic jistého povědět nedokázal, krom toho, ‚že o tom víš i ty‘ (efé de kai se eidenai): ‚Nejdřív mi však řekni, byl jsi na tom setkání?‘ [Apollodorus:] ‚Zřejmě ti ten tvůj známý neuměl říci nic jistého, když si myslíš, že k tomu setkání, na které se ptáš, došlo nedávno (ei neósti hégéi tén sunousian gegonenai tautén hén erótais).‘ [Glaukón:] ‚Já si tak myslím‘ (‚Egóge dé‘, efé). [Apollodorus:] ‚Kdepak, Glaukóne´. Což nevíš (ouk oisth‘), že tu již Agathon dlouhá léta nežije (hoti pollón etón Agathón enthade ouk epidedéméken;), zatím co je to méně než tři roky, co já usiluji o to, abych každého dne zvěděl, co Sokrates pronáší a co dělá?‘

***

Glaukón je Platonovým mladším bratrem, jehož naprostou neznalost Sokrata a věcí filosofie se týkajících Platon zdůrazňuje již tím, že čtenáře nechá drahnou chvíli čekat, než Apollodorus dá najevo, že onen známý, co se na řeči o lásce, pronesené na té sešlosti Agathona, Sokrata, Alkibiada a těch dalších ptá, je Glaukón. Tuto neznalost pak zvýrazní Apollodorovým nářkem nad tím, jaký byl, než se do Sokrata a do filosofie zamiloval: ‚Před tím jsem pobíhal, kam se dalo, a myslel jsem, bůhví co důležitého jsem nedělal, zatímco jsem byl tím nejubožejším člověkem, o nic méně ubohým, než jsi teď ty, když si myslíš, že je třeba dělat cokoli spíše než filosofii (oiomenos dein panta mallon prattein é filosofein). Tím Platon naznačuje, že to byly řeči na onom symposiu pronesené, jež z něho učinily zájemce o filosofii a Sokratova stoupence, hodného stát se Sokratovým diskusním parterem v Ústavě.

***

Glaukón se otázal, kdy k té sešlosti došlo. Apollodorus odpověděl, že to bylo v době, kdy oba byly ještě děti (Paidón ontón hémón eti), když Agathon zvítězil svou první tragédií. Bylo to den poté, co konali oběť na oslavu toho vítězství. ‚To tedy bylo hodně dávno‘ (Pany ara palai), poznamenal Glaukón a zeptal se ‚kdo ti to vypověděl, byl to sám Sokrates?‘ Apollodorus odpověděl, že to byl jakýsi Aristodémos, zvaný ‚malý‘ (smikros), který se té sešlosti účastni, vždy chodil bosý a do Sokrata byl v té době zamilovaný více než kdokoli jiný (Sókratous erastés ón en tois malista tón tote). Apollodorus zdůrazňuje, že se Sokrata otázal na některé věci, které od Aristodéma slyšel, a Sokrates potvrdil, že se vše událo tak, jak to Aristodémos vykládal. A tak Glaukón Apollodora vyzval, aby mu to všechno vypověděl: ‚Cesta do města je naprosto vhodná jak k povídání, tak i k poslouchání.‘

[Apollodorus:] ‘A tak jsme si cestou o tom všem povídali, takže, jak jsem řekl na začátku, nejsem neprocvičen (ouk ameletétós echó). Je-li tedy třeba to povědět i vám, je nutné tak učinit. Já totiž i jinak, co se týká řečí o filosofii, sám je činím a od jiných jim naslouchám; krom toho, že se domnívám, že z toho mám užitek (chóris tou oiesthai ófeleisthai), mám z toho neobyčejné potěšení (hyperfyós hós chairó). Když však poslouchám nějaké jiné řeči, zejména řeči vaše, lidí bohatých a podnikatelů (tous tón plousión kai chrématistikón), sám to nesu nelibě (autos te achthomai) a vás je mi líto, mí přátelé (hymas te tous hetairous eleó), že si myslíte, že děláte něco, když neděláte nic (hoti oiesthe ti poiein ouden poiountes).

Jeden z přátel: ‚Pořád jsi stejný, Apollodóre. Pořád haníš sebe sama a veškeré jiné lidi, a zdá se, že všechny lidi považuješ za ubohé, tebou počínaje, krom Sokrata … O tom se hádat však teď nestojí za to. Ale udělej, o co jsme tě žádali, a pověz nám, jaké byly ty řeči.‘

[Apollodorus:] ‚Ty řeči byly tyto – lépe však od začátku. Tak jak to Aristodémos popovídal mně, tak se to i já pokusím povědět vám.‘

No comments:

Post a Comment