Sokratova řeč, pokračování
A já (Kai\
e0gw&), když
jsem tu řeč poslouchal (a0kou/saj to\n
lo/gon), udivil jsem se (e0qau/masa/ te) a řekl
jsem (kai\ ei]pon) „Tak tedy (Ei]en),“ řekl jsem já (h]n d‘ e0gw&), „nejmoudřejší Diotimo (w} sofwta/th Dioti/ma), je to doopravdy
takto (tau=ta w(j
a0lhqw~j ou3twj e1xei;)?“
A ona (Kai\ h3), jako dokonalí
sofisté (w#sper oi0 teleoi/ sofistai/) „Dobře
věz (Eu] i1sqi),“ řekla (e1fh), „Sokrate (w} Sw&kratej);
protože i co se lidí týká (e0pei/ ge kai\ tw~n a0nqrw&pwn),
chceš-li se podívat na jejich ctižádost (ei0 e0qe/leij
ei0j th\n filotimi/an ble/yai), podivil by ses (qauma/zoij a2n) nerozumu (th\j
a0logi/aj) toho, co jsem řekla (peri\ a4 e0gw_ ei1rhka), neuvážíš-li (ei0 mh\ e0nnoei=j), pomysliv (e0nqumhqei/j) jak silně
(w(j deinw~j) jsou stiženi
erótem (dia/keintai e1rwti) stát
se věhlasnými (tou= o0nomastoi\ gene/sqai) a
získat si nesmrtelnou slávu na věčné časy (kai\ kle/oj e0j to\n a0ei\ xro/non a0qa/naton kataqe/sqai), a
jsou kvůli tomu ochotni podstoupit veškerá nebezpečenství (kai\ u9pe\r tou/tou kindu/nouj te kinduneu/ein e3toimoi/
ei0si pa/ntaj) ještě více než kvůli dětem (e1ti ma=llon h2 u9pe\r tw~n pai/dwn), i bohatství vynaložit (kai\ xrh/mata a0nali/skein) a podstoupit jakoukoliv
námahu (kai\ po/nouj ponei=n ou9stinasou=n) i
život položit (kai\ u9perapoqnh/|skein). Nebo
si myslíš (e0pei\ oi1ei su/),“ řekla (e1fh), „že by Alkéstis dala život za Adméta
(A1lkhstin u9pe\r A0dmh/tou a0poqanei=n a1n), nebo
že by po smrti Patrokla Achiles za něho zaplatil
svým životem (h2 A0xille/a Patro/klw| e0papoqanei=n), nebo
že by váš Kodros položil svůj život kvůli království pro své děti (h2 proapoqanei=n to\n u9me/teron Ko/dron u9pe\r th=j
basilei/aj tw~n paidw~n), kdyby se nedomnívali (mh\ oi0ome/nouj), že tím získají nesmrtelnou slávu své ctnosti (a0qa/naton mnh/mhn a0reth=j pe/ri e9autw~n e1sesqai),
kterou my nyní chováme (h4n nn=n h9mei=j
e1xomen;)? Jistě že ne (pollou= ge
dei=),“ řekla (e1fh), „ale myslím
si (a0ll‘ oi]mai), že kvůli nesmrtelné ctnosti (u9pe\r a0reth=j a0qana/tou) a takovéto slavné
pověsti (kai\ toiau/thj do/chj eu0kleou=j) všichni
dělají všechno (pa/ntej pa/nta poiou=sin), a čím jsou
lepší (o3sw| a2n a0mei/nouj w}si), tím
více (tosou/tw| ma=llon), protože touží
po nesmrtelnosti (tou= ga\r a0qana/tou e0rw~sin). Kdo
jsou těhotní (oi9 me\n ou]n e0gku/monej),“
řekla (e1fh), „na těle (kata\ ta\ sw&mata o1ntej), se obracejí
více k ženám (pro\j ta\j gunai=kaj ma=llon
tre/pontai) a v tomto směru jsou erotičtí (kai\ tau/th| e0rwtikoi/ ei0sin), díky plození
dětí (dia\ paidagoni/aj) nesmrtelnost (a0qanasi/an) a památku (kai\ mnh/mhn) a blaženost (kai\
eu0daimoni/an), jak se domnívají (w(j oi1ontai), si pro všechen budoucí čas dobývají (au9toi=j ei0j to\n e1peita xro/non pa/nta porizo/menoi). Ti,
kdo na duši (oi3 de\ kata\ th\n yuxh/n) – jsou
totiž (ei0si\ ga\r ou]n),“ řekla (e1fh), „ti, kteří těhotní na duši (oi3 e0n tai=j yuxai=j kuou=sin) ještě více (e1ti ma=llon), než na těle (h2 e0n toi=j sw&masin), čím duši náleží (a3 yuxh=| prosh/kei) i otěhotnět (kai\ kuh/sai) a co porodit (kai\ tekei~n). Co jí náleží (Ti/ ou]n
prosh/kei;)? Moudrost a veškerou další ctnost (fro/nhsi/n te kai\ th\n a1llhn a0reth/n) – jichž
jsou i básníci všichni ploditeli (w{n dh/ ei0si kai\ oi9
poihtai\ pa/ntej gennh/torej, i z řemeslníků (kai\ tw~n dhmiourgw~n) ti, kteří jsou
zváni vynalézavými (o3soi le/gontai eu9retikoi\
ei]nai). Daleko největší (polu\ de\ megi/sth),“
řekla (e1fh), „a nejkrásnější
(kai\ kalli/sth) je moudrost týkající
se dobrého uspořádání obcí a domácností (th=j
fronh/sewj h9 peri\ tw~n po/lew&n te kai\ oi0kh/sewn diako/smhsij),
kterou zveme rozumností (h[| dh\ o1noma/ e0sti
swfrosu/nh te) a spravedlivostí (kai\ dikaiosu/nh) – z těchto pak (tou/twn d‘ au]), když je někdo od mládí těhotný (o3tan tij e0k ne/ou e0gku/mwn h]|) na duši (th\n yuxh/n), když doroste (h1|qeoj w!n) a dosáhne náležitého věku (kai\ h9kou/shj th=j h9liki/aj), plodit (ti/ktein te) a rodit (kai\ genna=n) již touží
(h2dh e0piqumh=|), i hledá (zhtei= dh/), myslím (oi]mai), i tento obcházeje kolem dokola to krásné (kai\ ou3toj periiw_n to\ kalo/n), v čem by
dával zrod (e0n w{| a2n gennh/seien); protože
v ošklivém nikdy plodit nebude (e0n tw~| ga\r
ai0sxrw~| ou0de/pote gennh/sei). Těla krásná více miluje nežli nehezká
(ta/ te ou]n sw&mata ta\ kaka\ ma=llon h2 ta\
ai0sxra\ a0spa/zetai), protože je těhotný (a3te kuw~n), a když narazí na duši krásnou (kai\ a2n e0ntu/xh| yuxh=| kalh=|) a urozenou (kai\ gennai/a|) a urostlou (kai\ eu0fuei=), tu je
zcela ohromen v obdivu toho sloučení těla a duše (pa/nu dh\ a0spa/zetai to\ sunamfo/teron), a k tomuto
člověku (kai\ pro\j tou=ton to\n a1nqrwpon) je
hned plný slov (eu0qu\j eu0porei= lo/gwn) o ctnosti
(peri\ a0reth=j) a o tom, jaký
má být člověk dobrý (kai\ pe/ri oi[on xrh\ ei]nai to\n
a1ndra to\n a0gaqo/n) a čemu se věnovat (kai\ a4 e0pithdeu/ein), a pouští se do vzdělávání (kai\ e0pixeirei= paideu/ein). Dotýkaje se (a9pto/menoj), myslím (oi]mai), krásného (tou= kalou=),
***
Na okraj textu jsem si svého času zaznamenal Buryho
poznámku k tou= kalou=: This is masculine, not neuter, as the
context shows (Toto je rodu mužského, ne středního, jak kontext ukazuje).
***
a v rozhovorech s ním (kai\ o9milw~n au0tw~|), čím již dávno byl těhotný (a4 pa/lai e0ku/ei), to plodí (ti/ktei) a tomu dává zrod (kai\ genna=|), i jsa s ním (kai\ parw&n), a v jeho nepřítomnosti (kai\ a0pw&n) v paměti (memnhme/noj), a to zrozené (kai\ to\ gennhqe/n) živí a pěstuje spolu s ním (sunektre/fei koinh=| met‘ e0kei/nou), takže mnohem silnější
společenství (w#ste polu\
mei/zw koinwni/an) než kvůli
dětem (th=j tw~n pai/dwn) spolu navzájem takovíto
mají (pro\j a0llh/louj oi9 toiou=toi i1sxousi), a
pevnější přátelství (kai\ fili/an bebaiote/ran), protože
jsou spojeni dětmi krásnějšími a nesmrtelnějšími (a3te kallio/nwn kai\
a0qanatwte/rwn pai/dwn kekoinwnhko/tej). A každý by raději měl takové
děti (kai\ pa=j a2n de/caito e9autw~| toiou/touj
pai=daj ma=llon gegone/nai) než ty lidské (h2 tou\j a0nqrwpi/nouj), i s ohledem na Homéra (kai\ ei0j O3mhron a0poble/yaj) a Hesioda (kai\ H9si/odon) a ostatní dobré básníky, obdivuje jakožto
záviděníhodné (kai\ tou/j
a1llouj poihta\j tou\j a0gaqou\j zhlw~n), jaké potomky po sobě zanechávají (oi[a e1kgona e9autw~n katalei/pousin), přinášející jim
nesmrtelnou slávu a památku (a4 e0kei/noij
a0qa/naton kle/oj kai\ mnh/mhn pare/xetai), sama [ta jejich díla] jsouce taková (au0ta\ toiau=ta o1nta). A chceš-li (ei0 de\ bou/lei),“ řekla (e1fh), „jaké děti Lykurgos zanechal v Lakedaimonu [ve Spartě]
(oi3ouj Lukou=rgoj pai=daj katelei/peto e0n
Lakedai/moni), které zachránily Lakedaimon (swth/raj th=j Lakedai/monoj) a tak říkajíc (kai\ w(j e1poj ei0pei=n) Helladu [Řecko]
(th=j E(lla/doj). Vážený je u
vás i Solón (ti/mioj de\ par‘ u9mi=n kai\ So/lwn) skrze zplození
zákonů (dia\ th\n tw~n no/mwn ge/nnhsin), a
jiní mnohde jinde lidé (kai\ a1lloi a1lloqi
pollaxou= a1ndrej), i mezi Řeky (kai\ e0n E3llhsi) i mezi
barbary (kai\ e0n barba/roij), mnohé
a krásné vykazující činy (polla\ kai\ kala\
a0pofhna/menoi e1rga), plodící mnohou ctnost (gennh/santej pantoi/an a0reth/n); jimž byly již postaveny mnohé
svatostánky (w{n kai\ i9era\ polla\ h1dh ge/gone) kvůli
takovým dětem (dia\ tou\j toiou/touj pai=daj), ale skrze
lidské děti (dia\ de\ tou\j a0nqrwpi/nouj) ještě
nikomu nikdy (ou0deno/j pw).
No comments:
Post a Comment