Otázky týkající se Vaculíkova Českého snáře - pokračování

Vážená Hano Kosáková,

Ludvík Vaculík byl na jednom sezení mého semináře. Vaculíka dobře reprodukujete [3) Včerejšek se skládal z dvou událostí: výslechu dopoledne a přednášky u Tomina večer]. Vaculík mluví o přednášce ‚u Tomina', ne o Tominově přednášce. Šlo totiž o přednášku Dr Kathleen Wilkesové, která tou přednáškou zahájila přednášky oxfordských akademiků v mém semináři. Barbara Dayová, v knize Sametoví filozofové, k tomu píše: ‚Tomin rozšířil zprávu o první návštěvě západního akademika, takže toho večera dělalo Kathy Wilkesové větší starost, jak se vyznat ve shromáždění přibližně dvaceti pěti lidí než možný zásah policie. Mezi přítomnými byli filozofové Radim Palouš a Petr Rezek a spisovatel Ludvík Vaculík, jenž si o semináři učinil poznámku do svého deníku vydaného později pod titulem Český snář. Vaculík přednášku skoro propásl, neboť ho ráno předvolal jeho vyšetřovatel, jistý major Fišer … Vaculík zaznamenal, že Wilkesová svou přednášku ukončila nejednoznačným příkladem z literatury … Vaculík si povšiml skutečnosti, že se mladí lidé neustále vraceli k morálním principům, jež mají řídit osobnost … Vaculík v Českém snáři popisuje, jak se rozhodl skupinu vyprovokovat předložením velmi specifického příkladu – obecně známé osobnosti spisovatele Pavla Kohouta … Podle Vaculíka ho Kathy Wilkesová za jeho příspěvek pochválila, ale vzhledem k pozdní době očividně nastal čas seminář rozpustit.‘ (Str. 36-37)

V knize jsou hloupé chyby, její kniha však přináší daleko nejcennější svědectví, jakkoli místy zcela pokroucené, co se týká mého filozofického semináře.

Co se týká těch hloupých chyb. Na straně 21 píše ‚Právě s myšlenkou na vlastní děti a na děti ostatních signatářů Charty – tři syny Ludvíka Vaculíka …‘ Chybné ‚tři‘ jsem zvýraznil.

K Vaší čtvrté otázce. Moji pozvánku oxfordským akademikům lze nalézt v Příloze ke knížce Filosofie v podzemí – Filosofie v zázemí (str. 388-389), vydané Nomádou v roce 2013.

K otázce páté. To bylo zřejmě v souvislosti s přenáškou Dr Kennyho, Mastera Balliol College (svého času byl Masterem Balliolu Wyklef, který inspiroval Jana Husa; co se nynějška týče, Boris Johnson, dnešní předseda britské vlády, studoval v Balliolu). Dayová k tomu píše: ‚Večer 9. dubna odvedla policie Tomina z domu ještě před zahájením přednášky, bosého a bez brýlí. Lukáš [můj syn], provázený sedmi nebo osmi studenty, se s Juliovými botami, brýlemi a dalšími věcmi vydal na Bartolomějskou…‘ (Str. 53)

K otázce sedmé. O tom nic nevím. Já měl svou práci, Zdena, v té době jediný mluvčí Charty 77 na svobodě, mi s chartovními věcmi hlavu nezavracela.

K otázce šesté [Už se vyšetřilo, kdo přepadl Zdenu Tominovou?]. Pokud vím, to se nikdy nevyšetřovalo. Pokud by Vás to zajímalo, měl bych k tomu co říci. To by Vás však musela věc skutečně zajímat. Protože si tím nejsem jist – koho z mladých lidí v Česku ty věci mohou opravdově zajímat – udělejme zkoušku. Následuje výtah z mého prvního dopisu Rudému Právu:

Ve francouzském listě Le Monde z neděle 29.- pondělí 30. června jsem si přečetl dopis českého filosofa, dr. Karla Kosíka DrSc, který adresuje J.P, Sartrovi. V dopise Karel Kosík uvádí hned několik znepokojivých skutečností:

1)    Již leta je zbaven možnosti vykonávat práci, jež by odpovídala jeho vzdělání.

2)    Je vyloučen z jakékoli spoluúčasti na činnosti našich vědeckých institucí.

3)    Nemůže u nás publikovat, z knihoven byly staženy jeho knihy.

4)    Bylo mu zabaveno 1000 stran výpisků a poznámek, jež tvoří podklad jeho dvou připravovaných děl, ‚O praxi‘ a ‚O pravdě‘.

Především by mě zajímalo, zda skutečnosti uvedené v dopise jsou pravdivé. Je-li tomu tak, pak by mne zajímalo, zda tyto skutečnosti jsou v souladu se zákony naší republiky. Nejsou-li v souladu s našimi zákony, jak mohu jakožto občan této země postupovat, abych svým úsilím napomohl obnovení zákonnosti? Jsou-li v souladu s našimi zákony, pak s kterými, a jaké zákonité cesty jsou mi otevřeny, abych mohl požadovat takovou jejich změnu, jež by podobné zacházení s občany naší republiky nedovolovalo?

Těším se na Vaši odpověď.‘

 

Se srdečným pozdravem,

Julius Tomin