Hana Kosáková z Ústavu východoevropských studií mě informovala, že spolu s kolegy připravují komentované vydání Vaculíkova Českého snáře. V té souvislosti se na mě obrátila řadou otázek:
1) Vykládal mi [Tomin], nač přišel a
že to souvisí s mými spornými „Poznámkami o statečnosti“
– Julius Tomin pravděpodobně k polemice žádnou přímou reakci
nesepsal. Je to tak? Promítlo se téma
Vaculíkových Poznámek do nějakého Vašeho spisu nepřímo?
2) Tomin o tom začal psát studii, bude
mít pět kapitol, první má hotovou
– Mohlo by jít o esej, který
Julius Tomin napsal po 2. 11. 1979 a nazval V bezpečnostním
státě. Úvaha - v návaznosti na svůj název - pojednávající o represivní
povaze komunistického režimu a o způsobu, jakým se zacházelo s jazykem, byla
šířena jako mimoediční samizdat (Libri prohibiti, inv. č.:
1185). Identifikovali jsme stať správně?
3) Včerejšek se skládal z dvou událostí:
výslechu dopoledne a přednášky u Tomina večer
- Na jaká témata probíhaly
zmíněné přednášky a kdo se jich pravidelně účastnil?
4) Tomin loni napsal několika evropským univerzitám o své práci
na filozofickém úhoru a poprosil o kolegiální pomoc
- O jaký se jedná
dokument? Nevíte, zda je někde archivován?
5) Tomina táhnou za pyžamo po schodech, mě zvou měsíčně na
výhrůžky do obvodní úřadovny Veřejné bezpečnosti
– Nevzpomínáte si, o
jakou událost se zde jedná?
6) Už se vyšetřilo, kdo přepadl Zdenu Tominovou?
– Lze doplnit něco bližšího
k vyšetřování incidentu, který je zde zmiňován?
7) poslední l‘Humanité a
Zdena Tominová s Pecharem překládali, co píše o pražském procesu
- Jaký byl podíl Zdeny Tominové na
překládání zahraničního tisku?
Odpověděl jsem:
Vážená paní Kosáková,
Ke své hanbě se musím přiznat, že pokud se pamatuji, Vaculíkův Český
snář jsem jako takový nikdy celý nečetl. Nicméně jsem ho musil mít v
ruce, protože, pokud se pamatuji, tam píše, že nevracím košíky. Vaculík nám
totiž do Keramické, do třetího poschodí, přinesl košík hub, které sám v lese
nasbíral. Houby jsme snědli, a já košík nevracel. Dodnes si nato často
vzpomenu, a vždycky mě za to hanba fackuje.
Pokud se těch 'Poznámek o statečnosti' týká, to se netýká Vaculíkova Českého snáře, nýbrž feuilletonů, kterými reagoval na policejní výslechy. K tomu bylo třeba neobyčejné odvahy, kterou jsem u nikoho jiného neviděl. Správně usuzujete, že moje úvaha 'V bezpečnostním státě', kterou si lze otevřít na mé webové stránce, s tím má mnoho společného. Vliv Vaculíkových feuilletonů na mě v té době byl však daleko širší. Podíváte-li se na můj Kádrový dotazník, který vyšel v Petlici za Vaculíkovy asistence a který si lze otevřít na mé webové stránce (v jednotlivých dílech, ze kterých se skládá, tj. 'Moje korespondence ((s Rudým Právem))', 'Bilance experimentu', 'Dotazník', 'Konfrontace'), Vaculíka tam nikde jako inspiraci nezmiňuji, pouze J. P. Sartra a filosofa Kosíka; to by v té době nebylo bývalo k ničemu dobré. Přečtete-li si 'Moji korespondenci', pak se mnou možná budete souhlasit, že by si Vaculík se svými feuilletony zasloužil být zmíněn jako zdroj mé inspirace spolu se Sartrem a Karlem Kosíkem. To pak vedlo k mým seminářům v Keramické pro mladé lidi, jako byli Vaculíkovi synové Janek a Ondráš, a pak k mému pozvání Oxfordským akademikům k účasti na našem filozofickém semináři.
Je půl druhé v noci, čas jít spát.
Se srdečným pozdravem,
Julius Tomin
PS
Další otázky Hany Kosákové a mé odpovědi uvedu v následujících postech ('in the following posts' v následujících příspěvcích?)
No comments:
Post a Comment