27. února jsem řediteli Ústavu filozofie a religionistiky
na Filozofické fakultě Karlovy univerzity napsal prostřednictvím e-mailu:
‚Vážený pane řediteli,
dovolte, abych Vás informoval o tom, že v květnu
tomu bude čtyřicet let, co jsem do svého filozofického semináře pozval
akademické pracovníky čtyř západních univerzit. Barbara Dayová o tom píše
v Sametových filozofech: ‚V
letech 1977 až 1980 Tomin přednášel o předsokratovské filozofii, o Platonovi,
Aristotelovi … V květnu 1978, kdy se kurz chýlil pomalu ke konci před
prázdninovou přestávkou, předložil Tomin studentům nový nápad. Udělal pro ně,
co bylo v jeho silách, řekl, ale oni potřebují víc. S jejich svolením
napíše na některé západní univerzity a navrhne, aby se do přednášek zapojili
tamní profesoři. S pomocí přítomných – bratrů Vaculíkových, Jana Bednáře,
Jana Rumla, Vladimíra Prajzlera a Ivana Dejmala – koncipoval Tomin dopis
v angličtině a němčině, který měl být zaslán na dvě anglicky mluvící
univerzity (Oxford a Harvard) a dvě německé (univerzitu v Heidelbergu a
Svobodnou univerzitu v Berlíně) … V souladu se svým přesvědčením
poslal Tomin tyto dopisy normální poštou, ale současně předal kopie
důvěryhodným návštěvníkům, aby je odeslali mimo hranice Československa. Jedním
z nich byl i generální sekretář Amnesty International Paul Oesterreicher.‘
(Nakladatelství Doplněk, Brno 1999, str. 28-9)
Rád bych toto výročí oslavil přednáškou o Platonovi na
Vašem ústavě. Proto Vám k tomuto výročí nabízím přednášku na téma
‘Platonův Faidros ve světle datování jeho
Charmidu‘. Datováním Charmidu jsem se
zabýval v posledních měsících v řadě příspěvků, které si lze otevřít
na mém blogu /juliustominquestions.blogspot.com/.
Těším se na brzkou odpověď.‘
Přípravě přednášky budu věnovat příspěvky na svém blogu,
které budou následovat. Byl bych moc rád, kdyby pan Jirsa můj návrh přijal. Jak již z prvního příspěvku
bude jasné, název přednášky, a tak i její téma, poněkud pozměňuji. Datování
dialogu Charmides se budu věnovat jen
okrajově; přednáška ponese název ‚Platonův první dialog – Faidros ve světle jeho datování‘.
Když jsem panu řediteli psal, a když jsem pak na svém
prvním příspěvku pracoval, nemohl jsem nemyslit na to, že v tomto roce
budeme slavit sté výročí obnovení naší státnosti. Pro Masaryka byl Platon
inspirací od mládí. Pro oba bylo úsilí o poznání pravdy středobodem jejich
celoživotního snažení; ve jménu toho úsilí budu v následujících příspěvcích na
přípravě zamýšlené přednášky pracovat. Že mi tu nejde o věc malou, to naznačím výroky
několika významných platonských badatelů: Natorp tvrdí, že rané datování Faidru je zcela nemožné (Hermes xxxv, 1900, str. 385 ff.),
Pohlenz prohlašuje, že o raném datování Faidru
vůbec nelze diskutovat (Aus Platos
Werdezeit, Weidmansche Buchhandlung, 1913, str. 355), von Arnim prohlašuje
rané datování Faidru za monstrózní (Platos Jugenddialoge und die Entstehungszeit
des Phaidros, Leipzig, B. G. Teubner, 1914, str. 5), Hackforth prohlašuje
rané datování Faidru za absurdní (Plato‘s Phaedrus, Cambridge University
Press, 1952, str. 3) a Guthrie se s ním v tom shoduje (A History of Greek Philosophy, Cambridge
University Press, 1975, díl iv, str. 43).
Ukáže-li se, že mám pravdu, bude to znamenat podstatný příspěvek naší filozofie filozofii evropské, a tak i světové. Otevření možnosti o této věci diskutovat na Karlově univerzitě je však pro tuto univerzitu důležitější než otázka významu datování Faidru pro pochopení Platona. Platon se pohříchu stal věcí několika mála zasvěcenců, otázka svobodné a věcné diskuse o jakémkoli předmětu poznání je však věcí, která se týká každého studenta a každého učitele Karlovy univerzity. Ke snaze o otevření této diskuse čerpám posilu z Masarykových rukopisných bojů.
Ukáže-li se, že mám pravdu, bude to znamenat podstatný příspěvek naší filozofie filozofii evropské, a tak i světové. Otevření možnosti o této věci diskutovat na Karlově univerzitě je však pro tuto univerzitu důležitější než otázka významu datování Faidru pro pochopení Platona. Platon se pohříchu stal věcí několika mála zasvěcenců, otázka svobodné a věcné diskuse o jakémkoli předmětu poznání je však věcí, která se týká každého studenta a každého učitele Karlovy univerzity. Ke snaze o otevření této diskuse čerpám posilu z Masarykových rukopisných bojů.
Nakonec ještě musím vysvětlit název tohoto svého příspěvku.
Po minulých zkušenostech musím počítat s tím, že mi ředitel ÚFARu na mou
nabídku neodpoví. V tom případě v květnu hodlám přednášku přednést přede
dveřmi Filozofické fakulty na Palachově náměstí. Oslavovat budu možnost
přednášku před fakultou přednést, protestovat budu proti tomu, že ji nebudu moci
přednést na fakultě samé.
No comments:
Post a Comment